22. ročník sestává z 5ti představení. Zahájení a ukončení v podání LOĎi doplnila 3 hostující představení.
- 22. října 2017
Libčické ochotnické ďivadlo LOĎ:
Jak na lásku – Florencie a Miláno - 5. listopadu 2017
Divadelní spolek Scéna Libochovice:
Můj strýček, Jeho Excelence - 11. listopadu 2017
UŠI-X – PRAHA: JANE - 25. listopadu 2017
Divadlo POKUS – Velké Přílepy:
MONSIEUR AMÉDÉE ANEB NA ČERVENOU UŽ NEZASTAVÍM - 9. prosince 2017
Libčické ochotnické ďivadlo LOĎ:
Jak na lásku – Padova a Miláno
Vystoupení 22. října 2017
LIBČICKÉ OCHOTNICKÉ ĎIVADLO LOĎ
JAK NA LÁSKU – Florencie a Miláno
volné zpracování 2 povídek na motivy Boccaciova Dekameron
V rámci projektu “JAK NA LÁSKU” jsme nastudovali 3 povídky na motivy Boccaciova Dekameronu. Odehrávají se ve Florencii, Padově a Miláně. Příběhů, které si v Dekameronu (vznikl mezi roky 1348 až 1353) vypráví společnost sedmi urozených dam a tří mladých mužů na odlehlém zámečku u Florencie, kam tito lidé uprchli před morem, oběhlo celý svět.
Vystoupení 5. listopadu 2017
Divadelní spolek Scéna Libochovice
A. P.Čechov
Můj strýček, Jeho Excelence
Zdramatizovaná nevelká, hořce groteskní povídka, přinášející obrázek ruského (a nejen ruského velikášství), provázeného ignorantstvím, ubohostí a malostí.
Premiéra: 10. června 2016, Kulturní středisko U Tří lip v Libochovicích
- Režie: Alena Burdová
- Překlad a dramatizace: Jiří Strnad
- Návrh kostýmů a scény: Renata Grolmusová
- Realizace kostýmů: Olga Psotová
- Realizace scény: Milan Hrzán
- Světla a zvuk: Jaromír Tlustý
- Pohybový poradce: Jana Ostřížková
Osoby a obsazení
- Vitalij Vadimovič Chvostov, člen tajné rady: Jiří Dědourek
- Jelizaveta Vadimovna, jeho ovdovělá sestra: Naďa Hladíková
- Mítěnka, Jelizavetin syn: Štěpán Kraus
- Jegor Kisilenkin, Mítěnkův domácí učitel: Vít Kotě
- Andrej Dutyrev, správce Jelizavetina statku: Lukáš Burda
- Naděžda Petrovna, jeho žena: Zuzana Krausová
- Ostap, Jelizavetin sluha: Milan Hrzán
- Chasa na Jelizavetině statku: Kateřina Helclová, Kristýna Hájková, Jiří Chadraba, Vít Líbal
Slovo o hře
Tak jako ve většině svých humoristických a satirických povídek, tak i v hříčce Můj strýček, Jeho Excelence poukazuje autor na nejabsurdnější a nejgrotesknější lidské vlastnosti. Ale paradoxně se jim nemůžeme jen tak smát. Vše je totiž komedie, a zároveň to komedie není…
„Vodka dokáže začervenit nos a očernit charakter.“
Slovo o souboru
Ochotnické divadlo má v Libochovicích velmi dlouhou tradici. První písemné zmínky o tom, že se zde hrálo divadlo jsou z roku 1860. Sám divadelní spolek Scéna vznikl v roce 1926. Současnost souboru je ve znamení komedií. Na jedné straně komorních s malým obsazením – „Ach ta něha našich dam“ „Dva z nás“ „Audience“. Na straně druhé s jevištěm plným herců – „Hrátky s čerty“ „Naši furianti“.
A takhle to vypadalo
V
ystoupení 11. listopadu 2017
UŠI-X – PRAHA
Aleš Kubita
JANE – romantická komedie
Romantická komedie z americké střední školy. Píše se rok 1966…
Někdy se některé věci nemají říkat dopředu. Protože síla předsudku je velká. A tak je na tomto místě dobré začít tím, že vám prozradíme, co vám Jana Tahalová, hlavní persóna „Libčického divadelního podzimu“ dopředu neprozradila. Že totiž UŠI-X, které nám přijely zahrát během 3. večera letošní přehlídky, jsou vlastně dětský turistický oddíl. Dětské divadlo totiž vzbuzuje představu besídky, kterou musíme protrpět až a jen k tomu svému potomkovi (nic na tom, že ani to nebývá v Libčicích nutně pravdou).
Tak tedy představení „Jane“ autora Aleše Kubity výrazně srazilo věkový herecký průměr letošního ročníku. Ale sál praskající ve švech se celou dobu výborně bavil a nahlas smál. A přitom téma bylo tak vážné – život čerstvě zamilovaného teenagera!
PS: té školní besídce jsme se nakonec vlastně stejně nevyhnuli!
Než to začalo
Na poslední chvíli jsme přiávali židle. První řady obsadily děti a společně se zvýšenými posledními řadami pomohly dokonale vyspádovat celé hlediště.
Představení
Kolo a kamarád
Hlavní hrdina nás hned na začátku přenese do Spojených států konce 60. let. Starší bratr se chystá do Vietnamu a hitparádám vládnou klasické pecky. A nejlepší kamarád udělají cokoliv, aby nemusel veřejně vystupovat.
Mimochodem, nejsem si úplně jist, ale tipuji, že to byla premiéra, že se ještě nikdy uvnitř ZUŠky nejezdilo na kole. Lze to zvládnout i na pódiu – a pro jistotu dodávám, že to bylo naprosto bezpečné…
Besídka a láska
… bezpečné z hlediska herců, nikoliv postav. Ale postava si ruku láme z důvodu posunu děje, nikoliv proto, že by dělala nebezpečné věci. Tak tedy hurá na besídku, zamilovat se…
Basák a zpěvačka
…a pak, kvůli ženský, usilovat o vstup do kapely. A s drobným podfukem uspět (ve věci vstupu do kapely).
Láska a finále
…a i když je pdofuk prokouknut uspět (ve věci získání přízně). A pykat za to. A díky tomu uspět (ve věci získání přízně). Zkrátka nakonec je to happyend, ale s tím se smiřme, to už se teenagerům stává. Na divadle a v knížkách.
Vystoupení 25. listopadu 2017
Divadlo POKUS – Velké Přílepy
Alain Reynaud – Fourton
Monsieur Amédée
aneb na červenou už nezastavím
Až z Velkých Přílep k nám, jako poslední host Divadelního podzimu 2017, přijeli ochotníci z Divadla POKUS. To „až“ je samozřejmě zcela nepatřičné, protože Přílepští jsou vlastně celkem blízcí sousedé, takže bude možná vhodnější jej použít teprve v souvislosti s předvedenou hrou. Ta nás zavedla „až“ na samý okraj Bouloňského lesíku, ve kterém nejspíš většina z nás nikdy nebyla, ale přesto všichni dobře víme, že je „až“ v Paříži.
A tak po Florencii a Milánu 14. století, ruské vesnici 19. století, Americe 60. let do mapy letošního divadelního podzimu přibyla i Paříž takřka současná.
O čem to bylo
Situační komedie popisuje, co všechno se může stát, když penzionovaný důchodce zastaví se svým vozem přesně podle předpisů na červenou. A pokud to vezmeme čistě statisticky, tak kromě 1 profesora příběh obsahoval 2 malíře, 3 pasáky, 3 lehké dívky a 1 pastýře z malé venkovské farnosti. 2 ze 3 pasáků během představení skonali. Nešťastnou náhodou, ale vysvětlujte takovou věc policii. K nim přibyla – úhledně zabalena do role koberce i mrtvola třetí, patřící nešťastníkovi, který neunesl své štěstí v hazardní hře. I třetí pouliční manažer měl namále, ale protože to byl vlastně sympaťák, nakonec svůj život spasil.
Doufám, že neprozradím příliš, pokud dodám, že nakonec všechno skončilo jako v pohádce, jen třikrát lépe. Protože všechny tři kněžky lásky našly své „pravé“ a před koncem představení ukončily aktivní profesionální kariéru.
A máte-li zájem znát naše hodnocení přílepských kolegů a jejich kusu, zda-li to bylo dle našeho vkusu, pak místo prázdných hyperlativů konstatujeme pouze, že to bylo tak dobré, že na Pretty Woman byste museli jít do kina třikrát, abyste prožili stejně silný happy end. Je třeba dodávat víc? Pak snad jen, že potlesk byl dlouhý z rodu neutuchajících. Děkujeme za hezké divadlo. Zbytek můžete posoudit sami studiem fotek z představení.
Než to začne
Než to začne, musí se začít o dost dřív, aby se stihlo udělat všechno potřebné proto, aby to vůbec mohlo začít.
První půle
Hokej se hraje na třetiny, fotbal na půle, s basketbalem je to ještě složitější. A divadlo? Jak kdy. Tentokrát se hrálo na dvě půlky s přestávkou, která vyšla přesně mezi obě části představení. Naštěstí.
Druhá půle
Bonus
S hraním divadla je spojena spousta věcí, které zas tak příjmené být nemusí. Ale musí být, aby bylo to divadlo. Za pánskou část souboru musím zmínit přípravu scény a hlediště. Spousta práce, tahání těžkých věcí, smontovávání něčeho co za dvě, maximálně tři hodiny budete zase rozebírat…
A tady přidávám fotoreportáž o tom, že věcí, které nemusí být úplně příjemné a přesto je ochotníci podstoupí, je ještě mnohem víc. Aneb jak se z blondýnky stane černoška.
Vystoupení 9. prosince 2017
LIBČICKÉ OCHOTNICKÉ ĎIVADLO LOĎ
JAK NA LÁSKU – Padova a Miláno
volné zpracování 2 povídek na motivy Boccaciova Dekameron